Aller au contenu
Accueil » Pes se vyplíží ze své boudy, aby utěšil dvě plačící štěňata v pěstounské péči

Pes se vyplíží ze své boudy, aby utěšil dvě plačící štěňata v pěstounské péči

    Ne všichni hrdinové nosí pláštěnky. Ve skutečnosti mohou mít někdy čtyři nohy a kožich – jako Maggie, australský ovčák z kanadské Alberty.

    Poté, co se během krátkého pobytu v motelu a kadeřnictví Barkers Pet Motel and Grooming vylíhla, se tomuto chytrému psovi podařilo v noci utéct z boudy. Proč? Aby utěšila dvě malá štěňata během jejich první noci venku.

    Devítitýdenní štěňata byla pěstouny místního záchranného spolku, kteří v Barkers Pet Motelu pobývali, zatímco čekali na adopci do domovů napořád. Vzhledem k tomu, že to byla jejich první noc, byla nepochybně vyděšená, ale Maggie přesně věděla, co potřebují.

    Maggie právě odstavila svůj vrh. štěňata o několik týdnů dříve, takže její mateřské instinkty se projevily naplno, když uslyšela štěňata plakat.

    Členka týmu Barkers Alex Aldredová řekla: „Nikdy předtím jsme neviděli, že by se pes vyplížil ke štěňatům a byl velmi nadšený, že je vidí.“

    Zaměstnanci motelu a kadeřnictví Barkers Pet Motel and Grooming byli v průběhu let svědky mnoha roztomilostí, ale tohle prý rozhodně „vyhrává dort“.

    Barkers sice funguje jako penzion, ale když není dostatek náhradních domovů, často přijímá psy z místních záchranných spolků – a tak se devítitýdenní štěňata dostala do centra.

    Majitelka Barkers Sandi Aldredová umístila všechny psy do svých kotců na noc. Aldredová používá svůj telefon, aby mohla zařízení kontrolovat prostřednictvím bezpečnostních kamer, a tak když byla s rodinou na večeři, rozhodla se štěňata zkontrolovat.

    V tu chvíli si všimla něčeho zvláštního. Maggie se nějakým způsobem podařilo vyklouznout z vlastní boudy a byla před boudou štěňat.

    Vše se podařilo zachytit na videozáznam. Maggie se vydala ke štěňatům, aby si je očichala, olízla je přes branku a pak si k nim lehla.

    „Sledovali jsme ji na kamerách a ona šla rovnou dovnitř a našla jejich pokoj,“ řekla Sandi. „Věnovala jim velkou pozornost a bylo vidět, jak vrtí ocasem.“

    Sandi dodala: „A udělala jim malou poklonu a strčila je přes mříž v jejich pokoji. Prostě se rozhodla, že tam zůstane, dokud si pro ni nepřijdeme. Bylo to opravdu roztomilé. Prostě musela být se štěňaty.“

    Sandi se po obědě vrátila do chovné stanice a Maggie ji přivítala u dveří.

    Sandi vzpomínala: „Když jsem se vrátila, tak jsem si vzpomněla, že jsem ji viděla: „Přišla ke mně a byla opravdu šťastná a pak mě vzala zpátky do jejich pokoje, jako by říkala: ‚Já se s těmi štěňaty opravdu musím seznámit‘.“

    Tehdy se Sandi rozhodla, že Maggie zasvětí do chovu štěňat.

    „Byli prostě tak šťastní, že jsou spolu.“ – Sandi vysvětlila. „Opravdu jemně je pošťuchovala čumákem a šťouchala do nich a pak si lehla a nechala je, aby se mazlili.“

    „Štěňata ji potřebovala a ona potřebovala je,“ dodala. „Bylo to docela dokonalé.“

    Sandi nechala Maggie se štěňaty přes noc. A ráno, když se zaměstnanci vrátili, se k sobě všichni tři stále tulili.

    Maggiiny mateřské instinkty byly v té době obzvlášť silné vzhledem k tomu, že před několika týdny, než ji zachránila Edmontonská humánní společnost, právě odstavila několik štěňat z vlastního vrhu.

    Všichni psi – samci i samice, kteří nikdy neměli štěňata – však mohou mít vrozený instinkt starat se o svá mláďata.

    Dvě štěňata byla také odstavena poměrně brzy, zatímco čekala na adopci.